BEN FROST VEZE AURORU



Ben Frost vydává po pěti letech novou sólovou desku a v souvislosti s jejím vydáním vyrazil na turné. K Frostově hudbě mám už od vydání By The Throat před pěti lety hodně vřelý vztah a Aurora ho rozhodně neochlazuje. Naopak, Aurora je jako když se vaše holka naučí nějaký důmyslný trik a váš vztah dostane zase nový rozměr.

K Frostovi už jsem toho napsal víc, než na téma největší zážitek z prázdnin, viz recenze Wasp Factory, Solaris a By The Throat. Taky jsem fotil, když byl v Meetfactory minule. Čerstvým příspěvkem je Frostův profil ve Full Moonu #36. Takže jsem rád, že jsem toho letos součástí. Taky jsem dost přesvědčený, že to bude lepší, než minule (už jenom díky striktním požadavkům na osvětlovače - prý pokud vám na konci nebude špatně, je to špatně). A samozřejmě jsem rád, že většinu práce obstará tradičně Apačka.

Zásadní informací je, že 23. května představí Ben Frost Auroru Praze, a to v osvědčené Meetfactory. Přijďte mu říct, že v rozhovorech bývá na ránu. Ve spolupráci k.y.e.o., Gilotiny a Cárů mlhy.

https://www.facebook.com/events/848774338481533

http://youtu.be/KBFZpx0LE5U
https://soundcloud.com/#benfrost/ben-frost-venter
https://soundcloud.com/#benfrost/ben-frost-nolan

THE BODY - I SHALL DIE HERE



Metal už dávno není žánr, ve kterém by docházelo k výraznému posouvání hranic. Zareagoval na to poměrně logicky návratem ke kořenům, díky čemuž najednou spoustu kapel hraje mix Black Sabbath a Electric Wizard a říká tomu stoner, Darkthrone se pak podařilo přitáhnout pozornost ke starému thrash metalu. Extrémní metal už dlouho nepřišel s něčím, co by tu nebylo už před deseti lety. Vzácnou výjimkou jsou Knelt Rote a The Body, v obou případech kapely žijící v americkém Portlandu.

The Body nezapadají hladce do žádné z metalových škatulek. Převážně pomalý rytmus asociuje doom metal nebo sludge, estetika je do značné míry společná s vážně braným grindcorem a zvukově připomínají řezavý industriál. Zvláštní kapitolou jsou vokály. Namísto předpokládaného hluboce posazeného growlu či murmuru Chip King křičí vysoce posazeným hlasem, který skoro připomíná Jeffa Smithe, vokalistu legendární americké skramz kapely Jeromes Dream. Což je zvuk, který od chlapa s vizáží motorkáře kombinovaného s fanatickým survivalistou nečekáte (druhý a poslední člen kapely Lee Buford vypadá zrovna tak). King tak budí dojem, že Smithe sežral a ten z jeho břicha zběsile křičí o pomoc. Poloha vokálu výrazně pomáhá nepříjemně reálnému vyznění kapely, protože neslyšíte metalovou pózu, ale skutečný křik.

The Body vydávají desky od roku 2004, více pozornosti ale začali přitahovat až v posledních pár letech (Knelt Rote tento typ pozornosti teprve čeká). A pozornosti přibude, právě vyšlá deska I Shall Die Here je totiž peklo. Na ní spojili své síly s Haxan Cloakem, který je známý svými hororovými, temně ambientními plochami s využitím akustických nástrojů, a výsledek je možná to nejlepší pro obě zúčastněné strany. The Body dělají to, co vždycky, Haxan Cloak to zvučí a produkuje. Spolupráce jim paradoxně eliminovala určitou roztěkanost a výsledek je hodně soustředěná, na kost ohlodaná noční můra. Nejde ale o noční můru ze světa Dračího doupěte, I Shall Die Here je hudební podkres k mučení arabů americkými vojáky, ke křižování protestujících ve zmrzlém lese na okraji Kyjeva nebo k rozřezávání afrických albínů tamními čaroději. Jo, ty tady umřeš, ale ještě mi chvilku vydrž.

Není to tak dávno, co se objevila zpráva, že americká armáda mučí mimo jiné hudbou Skinny Puppy. Vkus dobrý, ale I Shall Die Here bere audiosadismus na jiný level. Jenom na druhý track Alone All the Way bych dával pozor. Být nihilistický boxerský manažer, tímto trackem budu svému svěřenci vymývat mozek před zápasem. Výsledkem by nepochybně byly zdemolované šatny a k smrti ubití protivníci, rozhodčí i hostesky. To je zhudebněné násilí s ohromně motivačně gradující rytmikou. Ostatní věci jsou trochu jako zmodernizovaní Khanate, kteří neuspávají nekonečností.

V Praze už v neděli!

http://carymlhy.blogspot.co.uk/2014/01/telo-ve-sklepe.html https://www.facebook.com/events/1506673426225017/ http://www.last.fm/event/3750835+The+Body+at+Chapeau+Rouge+on+13+April+2014

TCHNJNVCRNA



V letošní páté ádvojce vyšel můj text "Zábava s mrtvolou" o návratu techna v jeho temné industriální formě (http://www.advojka.cz/archiv/2014/5/zabava-s-mrtvolou). Tohle je hodinový výběr k Zábavě s mrtvolou. Všechno jsou to věci z roku 2013 a z industriálního zvuku plynule přechází do nekompromisního okultna. Techno je nová černá.

01 Samuel Kerridge – Disgust
02 Oake – Nihnin Ned Bargund
03 Shifted – Burning Tyres
04 Manse – 999999999
05 SHXCXCHCXSH – WHTLGHT
06 Monica Hits The Ground – Reduced Life Expectancy 3
07 Violetshaped – Black Wisdom, White Witch
08 Shapednoise – Descent To The Degradation
09 Ron Morelli – Sledghammer II
10 Talker – Cut The Weight